Lily - 3 díl - Na posteli seděla postava

31. prosince 2007 v 14:52 | Nelička |  Lily
Vyběhla jsem ven. Ariel a ten cizí pes byli v sobě. Běžela jsem k nim když karol vykřikla: "Lily pozor! Kámen!" Ale bylo pozdě. Zakopla jsem a padla Ariel přímo do cesty. Ucítila jsem strašnou bolest ve stehně než jsem ztratila vědomí.
Probudila jsem se v noci. rozhlédla jsem se kolem ležela jsem v nějakém pokoji. Zřejmě v nemocnici. Bolest ve stehně už byla slabší. Zavřela jsem oči a usnula.

Probudila jsem se když do pokoje vcházela nějaká žena. "Dobrý den." řekla jsem. "Dobrý den. Jak vám je?" odpověděla a z kufříku vytáhla obvaz, vlhký kus látky a nějakou mastičku. "Celkem dobře. Co se stalo?" řekla jsem a podívala se z okna. "Podle paní Hillové pana Taylora jste chtěla odehnat od svého psa nějakého cizího. Zakopla jste o kámen spadla a váš pes vás při pokusu kousnout toho druhého psa kousl." řekla a vyměnila mi obvaz. Potom zavřela kufřík a se slovy "Ještě pár dní tu budete" s ním odešla.
Šla jsem ke skříni a otevřela ji. Byla prázdná. Tak jsem si šla zase lehnout. Brzo jsem usnula.
Uplynuly další dva dny. Často jsem spala. Sestřička mi dvakrát deně měnila obvaz.
Jednou ke mě přišla bez kufříku a řekla: "Oblečte se. Jedete domů." Ale skříň je přece prázdná. Pomyslela jsem si, ale beze slova jsem šla ke skříni a otevřela ji.
"Kde se tu vzalo moje oblečení a ta igelitka?" zeptalal jsem se. "Slečna Hillová vám to přinesla." řekla sestřička a odešla.
Doma:
Když sem přijela domu přiběhla mě Ariel přivítat. Pět minut jsme se váleli po trávě. Pak jsem si všimla že přichází jeden z bratrů Taylorů a nějaký cizí muž. "Dobrý den." řekla jsem zatímco se Ariel vrhla k nám aby uvítala Taylora. "Ahoj. To je náš šéf Ben Long. " představil muže Taylor. Ten jen mlčky kývl. "Pojďte dovnitř." řekla jsem a otevřela dveře. Ariel se vrhla ke své misce. chudinka. Celé tři dny nejedla.
Dala jsem se do řeči s Longem ale téměř okamžitě jsme se začali hádat. Naši hádku jsem ukončila slovy. "Vy kreténe. Že já do těch vašich zasranejch novin lezla." Potom jsem odešla do svého pokoje skontrolovat Pana Kytičku.
Né! Né! Né! Nemohla jsem tomu uvěřit. Pan Kytička byl mrtvý. slzy se mi řinuly po tváři a já se nesnažila je zastavi. Vyndala jsem jeho mrtvé tělíčko z klece. Chtěla jsem si s ním lehnout na postel ale problém. Na posteli seděla postava. To nebylo možné. Jak mě našla? Na posteli seděla...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama